Začínáme s chovem
Samec vs samice
Kdyby existoval žebříček nejčastějších dotazů od budoucích nových majitelů morčat,
tak by to vyhrál tento: Je lepší mít doma samce nebo samičku? Většina lidí
se automaticky přiklání k názoru, že raději samičku. Často si myslí,
že samečci více zapáchají. Tento mýtus ale vždycky rychle vyvracím.
Sameček zapáchá jen za předpokladu, že se v blízkosti objevila samička
a on se snaží o její přízeň. Pak může vyluzovat sekret, který zrovna nevoní.
Asi už je vám jasné, kam tím mířím. Pokud máte jedno morče, nebo pokud máte víc morčat chovaných odděleně, tento problém se vás týkat nikdy nebude.
Morčata samy o sobě nevyluzují žádný pach (jako je tomu např. u fretek), takže pokud doma morčata "cítíte", na vině nejsou morčata, ale zpravidla jejich ubikace, podestýlka, počůrané seno, zbytky potravy, atp. Podle čeho
se tedy rozhodnout a jaká volba je pro vás ta správná?
Pohlaví
Rozpoznat samce od samice není vůbec nic těžkého, ale chybička se vloudit může.
Pokud si koupíte morčátko přímo od chovatele, který už nějaký ten pátek morčátka chová, nemusíte se bát. Ale třeba ve zverimexech je lepší se na prodejce nespoléhat. V obchodech je dán důraz hlavně na prodej, nikoli
na péči a znalosti o zvířatech. Samičky mají pohlaví ve tvaru jasného
písmene Y. Pokud je "Y" nejasné, nebo je někde něco navíc, je to chlapeček
(nad horní vidličkou písmene Y mají malou nevýraznou tečku). Následující fotky jsou fotky miminek, u dospělých jedinců jsou rozdíly více znatelné.
 |
 |
| samice | samec |
Vzhled
Samci jsou od přírody o něco větší a mohutnější. Jejich tělesná váha se pohybuje kolem 1000-1300g, váha samiček je cca 900 - 1100g. Samozřejmě výjimky potvrzují pravidlo, a tak se můžeme setkat i se samicemi, které samečky hravě strčí s velikostí do kapsy.
Samečci mívají méně kulatou hlavu - zkušené oko tak často může už podle výrazu a tvaru hlavy pohlaví rozpoznat.
Chování "jedináčka"
Každé morče má svou osobonost a je těžké tak rozdělit vlastnosti dle pohlaví. U jednotlivě chovaných morčátek (jedináčků) jsou rozdíly jen velmi malé. Samečci se na mazlíka doporučují někdy i víc. Pokud necítí přítomnost
samice je samec oddán svému majiteli a s radostí vítá mazlení a pozornost. Samičky mohou být náladovější v období říje,
kdy se jejich chování může (ale spíš vyjímečně) trochu měnit.
Jsou tvrdohlavější, rozumovější, zato ale velmi učenlivé. U samečků jsem
se setkala spíš s přístupem, že je pro ně všechno legrace :-) Samci i samice dokáží svého majitele brát jako "člena smečky".
Ale nedoporučuje se chovat jedno morčátko, jak už jsem psala v úvodu.
Chování ve skupině
Většina rozdílů má spojitost s původním (a taky jedním z nejsilnějších) pudem hlodavců,
a tím je cíl rozmnožit se. Jakmile v jedné ubikaci bydlí morčat víc, jejich chování je jiné. Hlavně u samečků. Ti když vycítí samičku, začnou se předvádět a značkovat teritorium, snaží se ukázat své schopnosti a sílu. Tahle se chovají jen když přímo se samicí bydlí, nebo se zrovna nacházejí v ubikaci po samicích (čemuž je lepší se vyhnout, samec se tak
zbytečně trápí). Na dálku to nefunguje :)
Dospělý samec k sobě většinou dokáže přijmout spolubydlícího mladšího samečka.
S druhým dospělým samcem se na 90 % nesnese. Jestliže jsou dva mladí samci (např. sourozenci) odmalička spolu a nejsou v blízkosti samic, dokáží spolu strávit bez problémů i celý život.
Dospělá samice téměř vždy přijme mladší samičku, i když jí třeba značně
dává najevo svou dominanci (pozor, někdy se sice začnou tvářit, že je klid,
ale mladší samička může být i tak utlačována). S dospělou samicí se může snést ale i nemusí (dle povahy). Jestliže jsou dvě mladé samičky již
odmalička na sebe zvyklé, rozumí si.
Sameček by měl být se svou partnerkou pouze v době krytí. Po tom,
co se samička zdá býti už ve vysokém stadiu březosti (mláďata už jsou cítit
a kopou) je čas
samce oddělit.