Jak porozumíme řeči morčete
Hlasové projevy
Morčata mají i hlasové odchylky od níže popisovaného.
Mají i neverbální projevy, které vyjadřují postojem těla
(případně postoj + hlasový projev). Pokud chováte jen jedno
morče, tolik se neprojevuje, je svým pánem a nemusí se dělit
o ubikaci s jiným morčetem. Teprve, když mu pořídíte dalšího
spolubydlícího, pak zjistíte, jak se oproti minulosti chování
prvního morčete změnilo a jak nám stále častěji a hlasitěji
o sobě dává vědět. Pokud se narodí miminka, pak si záhy
osvojí jeden někdy i nepříjemný zvyk, a to je pískání.
Brzy jim v hlavičkách zakotví zkušenost, že jak písknou,
tak se dvounožec ihned přiběhne podívat, co se děje.
Záhy zjistíme, že tuto zkušenost miminka využívají okamžitě,
když nastane pro ně nějaký podnět - jen se něco šustne,
a to neustále.
Hlasité pískání, hlasité kvíkání - např. přijdete
domů nebo zašustíte pytlíkem, otevřete lednici nebo skříň,
kde je uloženo krmení - znamená, že si morče tyto zvuky
pamatuje a že vás volá a žadoní o jídlo. Pískání v podstatě
znamená "Jsem tady a mám hlad!!!", méně znalí dvounožci
žijí v domnění, že je morče nadšeně vítá, ale morče není pes,
toto bychom si měli uložit do paměti dříve, než si morče
přineseme domů. Pokud chováte více morčat, tak se i tímto
způsobem mezi sebou dorozumívají, např. když se na procházce „ztratí“, tak se i hlasitým pískáním, kvíkáním volají.
Čtyřtýdenní miminko se zatím ještě nerado chová a takhle
to vypadalo, když jsem je chovala na klíně - kňourání a pískání
nešťastného miminka.
Jiné miminko - šestitýdenní - běhalo samo po pokoji,
na což nebylo zvyklé (být samo). Pískáním se snažilo dovolat
ostatních morčat. Zároveň je slyšet i hlasité "pokecávání",
kterým se většinou miminka při běhání projevují (starší
morčata tyto zvuky při běhání nevydávají, případně dost
zřídka a tlumeně).
Ostatní pokvikávání až kňourání na 99%
znamená, že je morče s něčím nespokojené. Morče nemá
v povaze útočnost, takže když se mu něco nelíbí, tak většinou
kňourá nebo v různých formách pokvikává. Je to projev
nelibosti, něco se mu nelíbí, ať je to mazlení, případně
"obtěžování" jiným morčetem ve "společné domácnosti".
Někomu kňourání při chování a mazlení může připadat,
že si morče něco spokojeně povídá, ale není to tak.
Dlouhé vrčení - samci se snaží zaimponovat samičce,
chodí okolo samičky pomalým kolébavým krokem a dlouze
vrčí. Pokud je samička v říji, samec své úsilí zalíbit se samičce
zintenzivní. Vrčení může být i projev dominance a v neposlední
řadě u samic je také známkou říje, což se projevuje podobným
chováním jako u samců, t.j. kolébavý krok a "pokus o nakrytí"
jiné samice.
Krátké vrčení morče vydává např. při drbání nebo
když dostane něco dobrého (vrčením poděkuje) - je spokojené,
případně vrčením může reagovat na nějaký zvuk ve smyslu
"Ha, co to je?".
Tlumené pobrukování vyjadřuje spokojenost
- nejvíce pobrukování (někdo to může nazvat pochrochtávání)
pozoruji, když myšáky nechám proběhnout po pokoji,
tak si broukají do kroku.
Zpívání morčat je k zaslechnutí dost zřídka.
O významu tohoto projevu kolují zatím spíše domněnky,
není zatím přesně určený. Zní jako trylkování ptáčka.
Skřípání zuby - nedá se mluvit přímo o skřípání.
Zní to, jako když máte zavřená ústa a sliny „cedíte“ přes zuby.
Znamená to, že je morče něčím hodně rozzlobené, je to nejvyšší
stupeň rozčílení. Morče se nemusí pohodnout se spolubydlícím
a skřípáním mu dává najevo, že si má na ně dát pozor
(zde to většinou skončí pouze u skřípání zuby).
Např. dva samci, než se poperou, tak si tímto způsobem
navzájem hrozí, tudíž je lepší oba samce hned oddělit a předejít
krvavé rvačce. Když už na rvačku dojde, nikdy se je
nepokoušejte roztrhnou holýma rukama, jelikož se v tomto
případě bez rozmýšlení morče do vaší ruky zahryzne
(vlastní zkušenost), neboť jsou jakoby v transu. Než morče
zjistí, že nevisí zakousnuté na protivníkovi, ale na vaší ruce,
dost dlouho mu to trvá (než se z transu probere).
Výjimečně vás morče může po předchozím varování (skřípání)
i hryznout, ale většinou je to opět planá hrozba, útok jen
naznačí, případně chytí za prsty, aby dalo na vědomí, že se
mu vaše jednání nelíbí. Některá morčata skutečně hryznou,
ale to je velká výjimka, spíš to je v povaze jednotlivce, většinou
to je také i dominantní morče ve skupině.